Minižáci na MČR U12 a výborné 6. místo
V Děčíně připravil místní klub velmi povedené mistrovství i po organizační stránce. Žďárská vlčata zde na 3 dny a 3 noci našla skvělé zázemí. V těch třech soutěžních dnech byla konfrontována s různými herními styly, stejně tak jako s těmi nejlepšími hráči svého ročníku. Kromě tvrdých bojů v jednotlivých utkáních mohli sledovat ostatní top týmy a hledat inspiraci do příští sezóny.
V prvním utkání na MČR proti NH Ostrava (ano opět NH Ostrava) začali kluci odvážně a v úvodu utkání byli ve vedení. Tvrdá hra soupeře ale dělala klukům problémy především v útoku a při zakončení a tak soupeř postupně vedení překlopil na svoji stranu. Kluci se i nadále drželi v utkání, příležitosti k zakončení a skórování měli, ale ne všechny dokázali proměnit. Utkání jsme definitivně ztratili ve 3. čtvrtině, ve které jsme dokázali vstřelit pouze 5 bodů. Na budoucího finalistu jsem ani tentokrát nestačili.
NH Ostrava vs. Vlčata Žďár 64 : 30 (31:21)
Druhé utkání v turnaji jsme sehráli s týmem BA Nymburk. Souboj o postup do Play off, zvládli kluci dobře. Po první bodově vyrovnané čtvrtině, ve které jsme ale měli jak se říká "více ze hry", kluci v té druhé konenčně ukázali svoji sílu a potenciál, který v tomto týmu je. V obraně soupeři dovolili pouhé dva body!!! a týmovou hrou v útoku doplněnou o tolik potřebný důraz v zakončení jsme odskočili do trháku. V druhém poločase se v naší hře střídali lepší a slabší momenty, ale pořád jsme byli o kus lepší než soupeř a utkání jsme dotáhli do vítězného konce.
Vlčata Žďár vs. BA Nymburk 54 : 39 (32:16)
Z druhého místa ve skupině jsme postoupili do play off a čekali nás Tygři Praha (pozdější vítěz turnaje). Věděli jsme, že nás čeká šikovný soupeř s jednou výraznou osobností ve svém středu. V první čtvrtině se hrál parádní minibasketbal. Energie obou týmů byla vysoká a kluci se předháněli v bojovnosti, rychlosti, v úspěšných zakončeních i obraných akcích. Zlom nastal v druhé čtvtině, kdy jsem jen s velkými obtížemi zastavovali Matěj Šnobla. I přesto, že si soupeř vybudoval bodový náskok, kluci dál hráli s plným zaujetím a rozhodně se neměli za co stydět, ba naopak. V druhém poločase naše hra spadla o stupínek dolů a především na útočné polovině jsme ztratili jiskru a chybovali až příliš často v přihrávkách i driblinku. Byla to pro nás všechny krutá porážka po velmi dobré první půli utkání.
Vlčata Žďár vs. Tygři Praha 39 : 79 (29:45)
První ze soubojů o 5. místo nás čekal až v sobotu odpoledne. Po přesunu do Kršické arény jsme ale předvedli nejlepší výkon v turnaji. Kluci na soupeře vlétli a za celých 32 minut utkání ani na chvíli nepolevili. Všichni co k utkání nastoupili bojovali a prali se za svůj tým. Doskoky, souboje o míč na zemi, rychlé protiútoky, tlak v obraně.... V činnostech, ve kterých jsem v předchozích utkáních ne vždy byli Ti úspěšnější a důraznější, jsme tentokrát soupeře po celé utkání přehrávali. Fakticky způsobem star- cíl jsme vybojovali vítězství a možnost hrát o 5. místo. Kluci v tomto utkání předvedli opravdu skvělý výkon, utkáním žila celá lavička, fanoušci v hale a byl to opravdu super zážitek. ( Současně ale kluci ukázali, kde byli naše rezervy v ostatních utkáních na turnaji.)
Vlčata Ždár vs. Sokol Sršni Písek 63 : 48 ( 37:30)
V souboji o 5. místo jsme vyzvali domácí tým Válečníků z Děčína. Bohužel jsme se nedokázali ani vzdáleně přiblížit našemu výkonu z utkání proti Sršňům a domácí nás od začátku jednoznačně přehrávali. Chvílemi to bylo na ručník a bouřlivá atmosféra v hale nám v naší situaci nepomáhala. Klukům chyběla především bojovnost a zápal, se kterým hráli domáci. Proti tvrdé obraně jsme se individuálně prosazovali jen ztěžka a týmově jsem si také moc nepomohli. Výsledkem bylo 30 bodové vedení domácích už v prvním poločase. Uffff...... V druhé polovině utkání jsme se sice trošku zvedli, ale rozjeté domácí jsem spíš jen přibrzdili. Byl to na závěr asi nejhorší výkon na turnaji, zkušenost, která snad nezapadne a bude pro nás motivací do dalšího tréninku.
Válečníci Děčín vs. Vlčata Žďár 61 : 22 (41:14)
Na celé MČR lze nahlížet z několik úhlů pohledu. Organizačně povedené mistrovství jsem si společně užili. Vše začalo cestou vlakem, pak ubytování v Aqua Hotelu, vítězství, porážky, fandění při 3x3 miniturnaji atd. společné "šoupáním nohama" na jídlo, nebo z pokoje na pokoj..... a i do toho bazénu jsme se dostali ..... V průběhu turnaje se ale také zranil Tomáš Sedmík, nepříjemná zlomenina snad bude brzy plně srostlá a Tomášovi všichni přejeme hodně sil do nejbližších týdnů s rukou v sádře.
Po basketbalové stránce předvedla Vlčata dvě tváře. V některých chvílích ukázala svůj potenciál a basketbalové umění - utkání se Sršní toho bylo parádním ukázkou - v jiných jim chyběla bojovnost a dravost. V konfrontaci s těmi nejlepšími hráči a týmy se ale ukázala stará pravda, že "skoro naplno" nestačí a každý musí dát opravdu těch 100%. Získali jsme nové zkušenosti a snad i motivaci. Snad nám tyto pomůžou do další sezóny, kdy MČR bude určitě jednou z met, kterou před sebou budeme mít.
I v Děčíně, stejně jako v Ostravě měli kluci opět skvělou podporu od rodičů. Za celý tým bych jim chtěl tímto poděkovat. Že vážili tak dlouho cestu včetně ranního stávání. Že nás podpořili když se nedařilo a že s námi bouřili když se dařilo. Že zkousli některé trenérovi výstupy a také že pochopili, že MČR je pro kluky zážitek i tlak, který teprve poznávají a učí se s ním vyrovnat a hrát... Díky, Díky, Díky
Přání a plány jsou jedna věc, realita pak druhá ale .....
....přeci jen jsem jsme byli v konkurenci těch nejlepších 6. v republice, a to je bezesporu úspěch!!!!
