Bronzová smečka na Festivalu U13 v Brandýse

S medailý na krku a hlavně se skvělými zážitky z Národního Festivalu Minižáků U13 zakončili sezónu nejstarší minižáci. V Brandýse nad Labem dokázali nejen vyplepšit svoje umístění z loňského festivalu, ale hlavně předvedli týmového ducha, vlčí bojovnost a sílu smečky ve všech pěti utkáních turnaje. Zaslouženě si tak po tvrdých bojích pověsili na krk bronzové medaile. Cesta k nim byla náročná.

V Brandýse nás čekalo pět utkání a náročný program od rána do večera. Festival jsme zahájili proti BK Sokolov. První minuty byli trochu pochopitelně rozpačité, ale pak se kluci rozjeli a soupeře přehráli důrazem a rychlostí. Dobrý vstup se vždy počítá a my mohli na oběd a odpoledne sledovat večerního soupeře.... 

V druhém utkání proti BA Sparta kluci předvedli výborný výkon. Podobně jako v kvalifikaci zvládli tíhu okamžiku a společně od prvních minut bojovali o prvenství ve skupině, byť celou dobu mírně ztráceli. Z týmu ale bylo cítit odhodlání a když Jirka trefil cirkusovou střelu z půlky, bylo srovnáno a vlčí smečka byla na tahu. Neúprostnou obranou jsme soupeře nutili chybám a v dramatických minutách koncovky kluci předvedli i zkušenost nabranou v průběhu sezóny v různých soutěžích. Dva dobré výkony, postup z prvního místa a oprávněně dobrý pocit z obou utkání - to byl pátek.

Spoustu volného času do sobotního utkání proti Bekse využili kluci všelijak. Vesměs ale společně někde ve Sportcentru. Včas se ale dokázali zkoncetrovat na čtvrtfinále. Utkání bylo vyrovnané v celém průběhu. Byť jsem celou dobu vedli o pár bodů, klukům chyběla lehkost a jiskra z pátku a nemohli jsme se utrhnout do výraznějšího vedení. Tenhle tým ale zdobí kromě soudržnosti v obraně i nepředvídatelnost v útoku. Tentokrát to byl Matyáš, kdo vystoupil z řady, přitvrdil v obraně a na doskoku a 28 body (17 ve 3Q) přiblížil vlky k vítězství. Soustředěný výkon celé pětky v poslední čtvrtině pak vítězství definitivně strhnul na naší stranu. 

USK Praha, loňský vítěz festivalu v této kategorii byl naším semifinálovým soupeřem. Současně také týmem, který nás dokázal porazit. Ukázalo se, jak důležitý je každý hráč týmu. Když z rotace vypadl Sedlo, neprojevilo se to hned, ale v průběhu druhého poločasu nám začal výrazně chybět jeden vlk ze smečky, bojovník na hřišti a obránce do rotace. Klukům začali docházet síly, chybovali s míčem víc než si mohli se silným soupeřem dovolit a USK nás nemilosrdně trestal v protiútocích po našich ztrátách a nepřesných střelách. 4 resp. 8 bodů za 3. a 4. vteřinu jen potvrzuje nepovedené útočné snažení vlků v druhém poločase. Porážka to byla tvrdá, ale vlky (jak se ukázalo později) nezlomila. Bolavé šrámy a naražená kolena schladili v bazénu a začali vymýšlet taktiku na Jižní Supy, nedělního soupeře v utkání o 3. místo. 

Někde v průběhu sobota utrousil, že 4. místo není špatné, ale jak mají kluci ve zvyku neposlouchat co jim trenér říká, neposlechli ani rady trenéra Supů v jídelně či na chodbě. V neděli byli ready a od začátku si to s pražským týmem rozdávali na obou stranách hřiště. 

Nejen basketbalem to žili v brandýském sportcentru.