Vítězný závěr sezóny na turnaji v Prostějově
Pravděpodobně poslední turnaj letošní sezóny sehráli nejmladší minižáci v Prostějově. Nadregionálního turnaje ČBF se zúčastnili týmy Nového Jičína, Lanžhota a domácí Orli Prostějov. Vlčata U11 do Prostějova vyrážela sice v nekompletní sestavě, ale už s nálepkou 6. týmu letošního Národního Finále. Naší hrou jsme chtěli toto postavení potvrdit a ukázat se v tom nejlepším světle proti týmům, se kterými jsme se doposud nesetkali.
První utkání proti Novém Jičínu jsem začali trochu ospale. Dlouhá cesta a příjezd těsně před utkání byli omluvou pro vlažnější první čtvrtinu. Pak jsme začali naše tempo stupňovat a náš výkon už snesl i trochu přísnější pohled. Zlepšenou hru v obraně jsme ale často nedokázali dotáhnout do konce a soupeř měl spoustu druhých a třetí střel. Špatná hra na doskoku pod košem nás trápila celé utkání a stejně tak i ztráty míče, často v protiútoku a často bez většího tlaku soupeře. I tak jsme zvítězili výrazným rozdílem.
Nový Jičín vs. Vlčata Žďár 33:67 (15:35)
Druhé utkání proti domácím Orlům, následovalo hned po tom prvním. Orli, také účastnici letošní NF, vstoupili do utkání velmi aktivně a s velkou chutí poměřit vzájemnou výkonnost. Klobouk dolů před jejich aktivitní hrou a především bojovností na doskoku. Utkání bylo od úvodu vyrovnané a nám se dlouho nedařilo dostat do herní pohody. I v oslabené sestavě jsme měli být o trošku lepším týmem, ale nebyli jsme. Především v obraně jsme zaostávali za svým standardem a Orli toho využívali. Do vedení jsem odskočili až v závěru poločasu. Stačilo chvíli bránit a běhat. Ale k tomu se nechali kluci dlouho „přemlouvat“. Po vyrovnané třetí čtvrtině jsme mohli v úvodu té čtvrté definitivně rozhodnout. O devítibodové vedení (35:26) jsme ale vinou několika po sobě následujících a nutno říct hloupých chyb rychle přišli a 2 minuty před koncem jsme najednou prohrávali (37:41). V tuto chvíli se ovšem projevila určitá zkušenost z poslední doby a vnitřní síla týmu. Kousli jsme se v obraně, s odpovídajícím důrazem zakončili pár následujících útoků a vedení znovu strhli na svoji stranu. Soupeřova snaho o vyrovnání v posledním protiútoku, zastavená Erikovým taktickým faulem, znamenala 2 TH a možnost dostat utkání do prodloužení. Soupeř tuto příležitost nevyužil a my jsme mohli oslavit upachtěné a nakonec vybojované vítězství. Ufff, náš výkon vůbec nebyl ideální.
Orli Prostějov vs. Vlčata Žďár 41:43 (19:28)
Třetí utkání proti dívčímu týmu z Lanžhota bylo z těch tří tím nejlehčím. Holky se snažili a ne vždy jsme je dokázali zastavit v jejich přímočarých protiútocích. Nutno ale přiznat, že celkově jsme byli výrazně basketbalovější a herně vyzrálejší. Především rychlé protiútoky a spolupráce Oty a Davida při kombinacích hoď a běž v sobě měli basketbalovou myšlenku i krásu.
Vlčata Žďár vs Sokol Lanžhot 67:17 (33:15)
